Fantazie je nejkrásnější dcera pravdy, jen o něco živější než matka. (Carl Spitteler)

Hanba

22. března 2012 v 23:21 | Zirra |  Veršíky mé choré psychiky
Pochybovali jste někdy,
že jste dobrý člověk?
Ohýbali jste své pravdy?
Dřeli čest na morek?

Drali slušnost do krve?
Lámali kosti ideím?
Nikdy vám nebylo zle?
Nikdy netrhali okvětí liliím?

V pravdě prý žiji,
jistě, ale pravda bolí,
ně mne, co hořké víno piji,
ale druhé, co mě znají.

Milosrdná lež zraky halí
a něžné city v srdci hájí,
ovšem je to jen křehká iluze,
chabých citů provize.

Má duše patří peklu,
srdce bude rozdrceno v prach
za všechnu tu hanbu,
co si nosím po kapsách.

Pak možná dojdu klidu,
bez nikoho, bez sebe,
potichoučku zhynu,
bez špetky naděje.
Přidat komentář
 

Chinaski 2

15. února 2012 v 10:00 | Zirra |  Estetické působení notiček
Stejně jako já

Našla bych pár podobností ve svém chování s tímhle textem :D asi tak skoro všechno :D

Do práce nevstávám,


svou ženu nemiluju,
svinstva si nepíchám,
budoucnost nemaluju.

Po ránu nesnídám,
složenky vyhazuju,
milenky nestřídám,
slzy si zakazuju.

Špatně se oblíkám,
noviny nekupuju,
něco si namlouvám,
v něčem si důvěřuju.

Moc dlouho vybírám,
těžko se rozhoduju,
a když se do toho dám,
ničeho nelituju.

A ty mi to vyčítáš,
a já se vůbec nebráním,
a ty se na mě podíváš,
a já vím,
že v podstatě jseš na tom stejně jako já...

V podstatě nedalas mi šanci,
nikdy cokoliv říct,
zabalíš si věci,
přijdeš za měsíc.

A já čekám telefon,
snad aspoň zavoláš,
jestli já nebo on.

A já ti to vyčítám,
a ty se vůbec nebráníš,
a já se na ni podívám,
a ty víš,
že v podstatě jseš na tom stejně jako já...

A ty mi to vyčítáš,
a já se vůbec nebráním,
a ty se na mě podíváš,
a já vím,
že v podstatě jseš na tom stejně jako já...
Přidat komentář

Valentýnská :D

14. února 2012 v 23:17 | Zirra |  Veršíky mé choré psychiky
Aneb to je tak, když se v práci nudíte :D aktuální, nikoliv však nalakováno na růžovo:)

Ach ty svátku lásky,
bolej z tebe vlásky
a taky moje srdíčko,
chybí pusinka na líčko.

Vzdávám naději na romantiku,
raději si vyhlídnu nějakou putiku,
vezmu ji zbrklým útokem,
ožeru se s nějakým dobytkem.

Vodka, rum a zelená,
moje poslední záchrana,
proložím to zlatou dvanáctkou
a zapiju to čirou hanáckou.

S tím dobytkem se pak vytratím
a někde na díze zapařím,
no a pak se sblížíme,
do peřin se uložíme.

Ráno zmetek uteče před snídaní
a já do sebe hodím vodku bez váhání,
další skvěle zmrvený Valentýn,
ještě že mi zbyl ten džin.
Počet komentářů: 3

Trocha pohody

23. listopadu 2011 v 17:38 | Zirra |  Estetické působení notiček
Není nad to občas zavzpomínat na starší písničky, oprášit prvotní repertoár songů. Ve své době to byly pecky, no a dnes to jsou dobré pohodovky na zlepšení nálady :)



Přidat komentář

18. část - Eomer

3. listopadu 2011 v 17:54 | Zirra |  Deníky Pána prstenů

Eomer


Den 1:
Rohan je nudný, ták nudný, ták velký. Samý chlap, samý kůň. V Meduseldu je prd co na práci, protože se strýček zasek a neválčí. Obdivuje jenom svého Alzheimera. Všechno hrůza, až na Theodréda. Názorně si vyměňujeme své chlapské zkušenosti. Nechápu, co Eowyn vadí.

Den 2:
Eowyn je fakt divná. Někdy mám problém ji rozeznat od ostatních členů posádky. Pořád lítá po hradbách a popichuje mě mečem. Snad nechce, abych ji naučil vyšívat. Ne, že bych si potají vyšíval uniformu, ale ten vzor a střih... fakt úžasný.

Den 3:
Další 2 knoflíky, jsem borec. Asi se naučím háčkovat, Theoden háčkuje přece taky.

Den 4:
Červivec mi neskutečně leze krkem. Už proto, že se tak nevkusně oblíká. Zastaralý účes a styl. Doufám, že s ním Eowyn nic nemá.

Den 5:
Fuj, fuj, fuj Červivec... je mi z toho nějak kyselo.
Později:
Potkal jsem se s Eowyn na záchodech. Očividně zvracela kvůli Červivcovi. Tak jsem se přidal, sdílíme stejné pocity. Zvrací jako ženská, jsem z toho mimo.

Den 6:
Eowyn se už zase chová jako muž. Oholila mi můj mužný, hustý, bezchybný plnovous. Zrovna dnes mi vyrostly další tři vousy. Jaká škoda, promrhaný čas...

Den 7:
Už pár vojáků mě zvalo na večer domů. Hrůza, že bych vypadal jako žena?
Později:
No neva. Zkusím odpovědět na inzerát, který se k nám dostal po gondorském vánku. Kapitán Faramir hledá ženu, kde na vzhledu, vzdělání ani pohlaví nezáleží. To sedí asi to risknu.

Den 8:
Eowyn dostala nové šaty, nové boty, náušnice, které jsem chtěl JÁ a úžasný nový model růžového štítu. Nechápu, proč ho hned zprasila černou fixkou. Růžová je teď přece IN!
Později:
I když o tom vím asi jen já.
Ještě později:
Začal jsem fňukat, že chci párty, novýho poníka, ty náušnice a že si pozvu kamarády ze Žlebu.

Den 9:
Nevím, jak se to strýčkovi povedlo, ale vypráskal mě i s kámošema z Rohanu, ať se bez nevěsty nevracím.

Den 10:
Co/kdo je to nevěsta?
Později:
V dálce jsem zahlédl něco blonďatého. Zkusím to.

Den 11:
Flákám se po Rohanu, jelikož jsem byl nehorázně vyhoštěn a poníka stále nemám.

Den 12:
Setkal jsem se s velmi vzrušující bandou pochybných existencí. Byla mezi nimi i má blonďatá kráska.
Ach.
Později:
Jsem si 100% jist, že ta kráska je elf - lépe řečeno muž, velmi krásný muž. No, mně to nevadí, hlavně když pochopí moji vášeň pro háčkování. Blonďatá je prostě přitažlivá, už kvůli mně.

Den 13:
Mimo jiné je tu taky Aragorn, co stále ještě není král a bobr s helmou, tedy trpaslík. Mám neblahý pocit, že Legolas, ten můj krásný, krásný elf, o mě vůbec nejeví zájem a málem mi ustřelil hlavu. Jede totiž po trpaslíkovi. Asi se půjdu utopit.

Den 14:
Bohuž, Aragornova parta jede přesně tam, kam já nemůžu. Sakra, sakra, kruci, do ROHANU!!! Chtějí vidět strýčkův Alzheimer, nedávno o něm totiž psali v místním večerníku.
Později:
Proč jsou elfové takoví zvláštní, fňuk, fňuk. Přes slzy nevidím na cestu. Proč, proč, proč. Co když je v tom ještě Aragorn!!!
Grrrrrrrrrrrrrrrr. Nemám šanci. No nic, jsem muž, koňák a taky kromě jiného muž. MUŽ!!!!!!!!!!!!!
Počet komentářů: 1

Další články

Kam dál